Předpřítomný čas v angličtině: Tvorba, použití a praktické příklady

Předpřítomný čas v angličtině patří mezi nejpoužívanější čas v angličtině, který ale dělá českým studentům největší problém, neboť v češtině nemáme nic podobného. Tento článek poskytuje podrobný pohled na tvorbu, použití a praktické příklady předpřítomného času.

Jak se tvoří předpřítomný čas

Základem pro tvorbu předpřítomného času je sloveso "to have" v přítomném čase (have/has) spolu s příčestím minulým (past participle) hlavního slovesa.

Struktura tedy vypadá takto:

Další příklady:

• • I have finished my homework. (Dokončil(a) jsem svůj domácí úkol.)
  • She has not seen this movie yet. (Ona ještě neviděla tento film.)
  • Have they arrived? (Přijeli už?)

V předpřítomném čase se rozlišuje mezi pravidelnými a nepravidelnými slovesy. U pravidelných sloves vytvoříme příčestí minulé přidáním koncovky -ed k základnímu tvaru slovesa.

Nepravidelná slovesa mají pro tvorbu příčestí minulého specifické tvary, které se musí naučit, protože nemají jednotný vzor.

Použití předpřítomného času

Předpřítomný čas dokáže vyjádřit několik různých aspektů souvisejících s minulostí, přítomností a dokonce i budoucností. Pro detailní přehled časů v angličtině si přečtete další z mých článků. Pojďme se ale teď podívat na specifické příklady toho předpřítomného.

Minulé události s dopady na přítomnost

Předpřítomný čas se často používá k vyjádření akcí, které se odehrály v minulosti, ale mají stále vliv na přítomný okamžik nebo jeho výsledek.

Například, když říkáme “I have broken my leg.” = "Zlomil jsem si nohu", tak tím signalizujeme, že jsme si sice zlomili nohu v minulosti, ale pořád je zlomená (= dopad na přítomnost).

Zkušenosti, “již dosažené skóre”

Předpřítomný čas je ideální pro popis zkušeností nebo dosažených úspěchů.

Například: “I have been to London.” = "Byl/a jsem v Londýně". Tímto způsobem můžeme vyjádřit, že máme zkušenost s návštěvou Londýna (aniž bychom specifikovali, kdy přesně to bylo, neboť to není podstatné).

Změny, “dnes je něco jinak”

Tento čas také umožňuje popsat změny, které nastaly od nějakého bodu v minulosti až do současnosti. Příklad: “The share price has risen.” = "Cena akcií vzrostla".

Nedávné děje, “v poslední době se stalo”

Předpřítomný čas se často používá k popisu akcí, které se odehrály nedávno, zejména ve spojení s příslovci jako "recently" (nedávno) nebo "lately" (v poslední době). Například: "V poslední době jsem hodně pracoval".

Pomocná slovíčka

Existuje několik slov, která se často používají s předpřítomným časem (nikoliv ale výlučně) a která vám můžou pomoci odhalit, kdy tento čas použít.

Jsou to například:

1. 1. already - už
      "I have already finished my homework."
   2. just - právě
      "She has just left the room."
   3. yet - ještě/už (v otázkách a záporných větách)
      "Have you done your homework yet?"
   4. ever - kdykoliv, někdy (Typicky slovní spojení “Have you ever…?”)
      "Have you ever been to Paris?"
   5. never - nikdy
      "I have never seen such a beautiful sunset."
   6. recently - nedávno
      "We have recently moved to a new house."
   7. so far - dosud, zatím
      "So far, I have read three books this month."
   8. until now - až do teď
      "I haven't seen him until now."
   9. lately - v poslední době
      "Have you seen her lately?"
   10. for - po (časové období)
       "I have lived here for five years."
   11. since - od (konkrétní bod v čase)
       "I have live here since 2015."

Kdy předpřítomný čas nelze použít

Předpřítomný čas se nepoužívá pro vyjádření akcí, které se odehrály a skončily v konkrétním časovém bodě v minulosti. V takových případech je vhodnější použít minulý čas (past simple).

Kdybych toto pravidlo měla zjednodušit, tak bych vám doporučila položit si otázku - víte, kdy přesně se to stalo a/nebo je důležité, kdy se to stalo? Pak použijte minulý čas.

Pokud ve větě nezmiňujete, kdy přesně se to stalo a není to pro kontext důležité, použijte předpřítomný čas.

Například:

• • I have been to Paris. Byl/a jsem v Paříži. (předpřítomný čas)
  • I was in Paris last week. Byl/a jsem v Paříži minulý týden. (minulý čas)

Tipy a rady, jak předpřítomný čas pochopit a začít používat

Principy efektivního učení předávám svým studentům v rámci Individuálního jazykového mentoringu pomocí konkrétních kroků a výukového plánu sestaveného na míru, ale pokud bych měla pár tipů vypíchnout, byly by to tyto:

1. 1. Naučte se pořádně teorii, tedy správnou tvorbu a pravidla pro jeho použití.
   2. Vytvořte si ke každému pravidlu několik vět o vás pro snadnější zapamatování pomocí asociací.
   3. Trénujte pomocí online cvičení, dokud ho nebudete umět jako násobilku. Trénujte cvičení, která se zaměřují na samotnou tvorbu, ale také cvičení, v rámci nichž se budete trénovat v rozlišování mezi předpřítomným časem a minulým. Online cvičení můžete najít na internetu nebo si stáhnout aplikaci na učení angličtiny.
   4. Pište a mluvte. Jediný způsob, jak si prakticky tento čas osvojit, je ho prakticky a aktivně používat, a toho lze v jazycích docílit pouze pomocí psaní a mluvení.

Předpřítomný čas patří mezi ty nejnáročnější k naučení, ale je to naprosto realistické. Pamatujte si, že čím více ho bude trénovat a používat, tím snazší pro vás bude.

Kdy předpřítomný čas nelze použít

Předpřítomný čas se nepoužívá pro vyjádření akcí, které se odehrály a skončily v konkrétním časovém bodě v minulosti. V takových případech je vhodnější použít minulý čas (past simple).

Kdybych toto pravidlo měla zjednodušit, tak bych vám doporučila položit si otázku - víte, kdy přesně se to stalo a/nebo je důležité, kdy se to stalo? Pak použijte minulý čas.

Pokud ve větě nezmiňujete, kdy přesně se to stalo a není to pro kontext důležité, použijte předpřítomný čas.

Například:

• • I have been to Paris. Byl/a jsem v Paříži. (předpřítomný čas)
  • I was in Paris last week. Byl/a jsem v Paříži minulý týden. (minulý čas)